Hořčičné semínko

Víte, že první recept na výrobu hořčice napsal římský spisovatel Columella již v roce 65 našeho letopočtu? Na její výrobu postačila kaše, utvořená z hořčičných semínek, smíchána s octem a dochucovadlo bylo rázem na světě. Později se přidali další ingredience jako med nebo olivový olej. Dnes jsou na trhu ke koupi rozličné druhy hořčic, neboť každý stát ji vyrábí z odlišných surovin.

Ve světě se obecné pěstují tři hlavní druhy hořčice. Tím prvním druhem je hořčice bílá, která má zlatožluté květy a bledě žlutá semena, dorůstá do výšky 1 metru a pochází ze Středomoří. Druhým typem je hořčice černá, která bývá o něco vyšší a její semena mají temně červenohnědou barvu. Posledním druhem je hořčice indická nebo též nazývána sareptská, která se pěstuje v Číně, Indii a Rusku a její semena jsou světle hnědě zbarvená. Pěstování hořčice není nikterak náročné, semena se vysévají na jaře do mělkých řádků. Hořčice patří do jednoletých rostlin z čeledi brukvovitých, a protože je nenáročná, může se pěstovat v různých typech půdy, netrpí na choroby a zvládá extrémní podnebí, a tak se hojně pěstuje po celém světě. Největšími producenty tohoto koření jsou Velká Británie, Indie, Maďarsko, Kanada a Spojené státy americké. Pro rostlinu jsou také typická její kulatá semena, která dosahují velikosti v průměru 1 až 2,5 mm.

Historie hořčičných semen sahá až k sanskrtským spisům 5 000 lety před naším letopočtem. Samotní faraoni si dávali semínka do svých hrobů. Lékaři ze starého Říma je zase používali na zmírnění bolesti zubů. Velký řecký filosof, matematik, astronom a kněz – Pythagoras dokonce používal obklad z hořčičných semínek jako lék na bodnutí škorpionem. Bílá odrůda semen pochází z východního Středomoří, černý druh semen pak ze Středního východu a indická semena jsou z podhůří Himálaj.

Díky tomu, že se hořčičná smena pěstují tak hojně ve světě, není divu, že patří i k oblíbené ingredienci téměř všech světových kuchyní. Celá semena hořčice se využívají ke konzervaci zelenin, okurek, červené řepy, hub, zelí nebo je můžeme přidat do kyselého nálevu. Po rozdrcení uvolní semínka výraznou chuť a ostré aroma. Pokud chceme docílit štiplavé chuti, měli bychom semínka smíchat s vodou. Obecně platí, že semena z indické a černé hořčice mají více pálivou chuť než z bílé. Sušená hořčice se báječně hodí do polévek, dušených pokrmů a ke konzervaci ryb. Mletá semena se někdy přidávají do směsí pro kořeněná vína, jako jsou vermuty. Hořčičná pasta se používá do salátových zálivek, majonéz, baget a sendvičů. Skvěle vynikne v kombinaci s medem. Výjimkou není ani hořčičný olej, který se využívá při přípravě pákistánských a indických pokrmů. Když se hořčičná semínka tepelně upraví, vynikne jejich příjemná ostrá chuť, která se hodí k dochucení kari, mas, zeleniny nebo hranolek. Osmažená semínka uvolňují ořechovou vůni, a tak jsou vhodnou surovinou do polévek.

Avšak nejznámější produktem z hořčičných semínek je bezesporu hořčice. Nejčastěji se využívá kašovitá stolní hořčice, která se vyrábí z hořčičné mouky po vylisování oleje. Doplňuje se octem, solí, cukrem, kořením (estragonovou hořčicí), škrobovou moučkou a někdy se do ní přidávají i konzervační činidla pro delší trvanlivost. Posláním stolní hořčice je vyvolat chuť k jídlu a podpořit trávení. Mezi další známé druhy hořčice se řadí ruská, dijonská, bylinková, jemná, kremžská nebo polotučná. Hořčičná semínka jsou oblíbená nejen díky své chuti a vůni, ale také pro své účinky. V mírných dávkách vyvolává hořčice prokrvení zažívacího traktu, a tím umožňuje lepší trávení a látkovou výměnu v organismu. Samo hořčičné semeno se doporučuje také při špatné funkci střev a při líné činnosti žlučníku. Známé je i její zevní užití při revmatických potížích – kašovité obklady z hořčičné mouky a teplé vody.

Nebojte se rozličných chutí i všestranného využití hořčičných semínek v kuchyni, příjemné vaření a dobrou chuť vám přeje váš GURMANIAK.

0